Berlín - Klimatické změny mají za následek kyselejší vodu v mořích, a to by mohlo zapříčinit ohrožení existence řady živočišných druhů žijících v oceánech, od škeblí po korály. Takové změny složení mořské vody by mohly být nezvratné, a to po celá tisíciletí, píše dnes s odvoláním na výzvu akademiků ze sedmdesátky zemí agentura Reuters.
Společné prohlášení v tomto smyslu adresovali představitelé 70 národních akademických pracovišť vládním delegacím, které jednají až do 12. června v německém Bonnu o klimatu.
Dokument vyzývá vlády, aby se výrazněji zasadily v postupu proti ohrožení světových oceánů, až budou připravovat novou mezinárodní úmluvu pro nadcházející prosincovou klimatickou konferenci OSN v dánské Kodani.
Oceán jako houba
"Pokud chce svět zabránit výraznému poškození oceánských ekosystémů, musí se vlády zasadit o hluboké a rychlé snížení emisí kysličníku uhličitého, a to do roku 2050 nejméně o 50 procent stavu v roce 1990," nabádá akademický dokument.
Akademici upozorňují, že vzrůstající objem emisí kysličníku uhličitého jako hlavního skleníkového plynu, jenž je produktem lidského spalování fosilních paliv, je absorbován právě oceány.
To má za následek stále nepříznivější životní podmínky v mořích a ztěžuje to mořským živočichům výstavbu jejich tělesných obranných systémů.
Takové změny vedou k narušení chemického složení oceánů a "mají negativní dopad na řadu mořských organismů, jako jsou koráli a korýši, protože jim brání v růstu jejich koster, krunýřů a dalších pevných tělesných struktur.
Ohrožené škeble
Některé vědecké projekce varují, že do roku 2060 může zakyselení vod arktických moří natolik ohrozit populace škeblí, že v 80 procentech plochy ohrozí samotný potravní řetězec.
Stejně tak mají vědci obavy, že pokud koncentrace kysličníku uhličitého v ovzduší vzroste z nynější hladiny 387 částic na milion (ppm) na 550 ppm, dojde k destrukci korálových útesů. Tyto útesy jsou přitom domovem mnoha druhů ryb.
"Takové změny v chemii oceánu jsou na mnoho tisíc let nezvratné a biologické následky mohou trvat ještě mnohem déle," zdůrazňuje prohlášení, které vydal výbor sdružující zástupce akademií 70 zemí světa. Podle vědců by mohlo dojít ke skutečné podmořské katastrofě, která by ohrozila potravinovou bezpečnost světa a poškodila by i místní ekonomiky.
