Praha - V Česku je asi 120 nebezpečných jezů, z nich asi pět desítek je potřeba zabezpečit prvky pro laickou či profesionální záchranu.
Podle zástupců Českého svazu kanoistů (ČSK) a Vodácké školy záchrany (VŠZ) by v první fázi stačilo jezy dovybavit házecími záchrannými podkovami, žebříky nebo ocelovými madly.
Hasičům by zase práci na jezech usnadnila lanovka. Od roku 2010 si nebezpečné jezy vyžádaly nejméně 27 lidských životů.
"Nejsou to prvky, které zamezují vstupu do jezu, ale prvky, které mohou pomoci tomu, kdo pod jez spadne. Kdybychom chtěli jezy přestavět, stálo by to řádově miliony, zabezpečovací prvky se pohybují řádově kolem 300 000 korun," řekl Petr Ptáček z VŠZ.
Padesátka jezů v Česku by potřebovala zabezpečovací madla, záchranné podkovy s lanem nebo aspoň varovné cedule.
Kanoisté: ať platí ten, kdo ho postaví
"Ve vodním zákoně je jasně stanoveno, že stavby nesmí ohrozit vodní ekosystémy. Ale nikde tam není ani zmínka o tom, že nesmí ohrozit také lidský život a zdraví," uvedl Pavel Šálek z ČSK, který se spolu s dalšími vodáckými iniciativami a svazy chce pokusit legislativu změnit.
Povinnost vybavit jez záchrannými prvky by měl mít ten, kdo ho postaví, míní Šálek.
Vodní turistika patří k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám v Česku. Podle odhadu velkých půjčoven jezdí v létě na vodu kolem 670 000 lidí. Při vodácké dovolené utratí skoro 1,5 miliardy korun.
Podle Šálka je ale povědomí lidí o nebezpečných jezech zatím stále velmi malé. Přitom existují webové stránky, kde lze najít informace o bezpečnosti 120 českých jezů, ale třeba i o počasí či stavu vody.
"Určeny jsou nejen vodákům, víme, že s nimi pracují i zaměstnanci Povodí, hasiči či záchranáři," uvedl Šálek.
Do jezů nikdo neinvestuje
Podle statistik hasičského záchranného sboru bylo v roce 2010 zachráněno na jezech 53 osob, 16 dalších ale zemřelo. "V roce 2010 odstartovala společná iniciativa vedoucí k zabezpečení jezů. V následujícím roce už zahynulo šest osob," uvedl Šálek.
Loni zachránili profesionálové 21 lidí, pět osob utonulo.
O jezy se starají především jednotlivá povodí, kraje do nich zatím moc neinvestují, uvedl Ptáček. "Zatímco do cyklostezek dávají miliony a miliony korun, do jezů nejde skoro nic," dodal.
Zabezpečovací prvky už dnes má většina jezů v Povodí Vltavy, Moravy a Ohře. Jednání se vedou s Povodím Labe, zatím bez odezvy jsou jednání s Povodím Odry, dodal Ptáček.
